Trénink paměti aneb na co se v televizi nedostalo
Ve čtvrtek 4. 6. 2020 jsme navštívily Českou televizi v Brně-Líšni.
V pořadu Život na třetí jsme měly možnost představit naši organizaci a také divákům odpovědět na otázky týkající se trénování paměti. Naši obsáhlou činnost představila Jitka Holíková, která má na starost koordinaci vzdělávacích kurzů a seminářů a kolegyně Mgr. Tereza Kozderová, DiS., která je certifikovaným trenérem paměti a mohla tak zájemcům zodpovědět otázky týkající tohoto tématu.
A protože jsme neměly možnost odpovědět na všechny otázky, přinášíme odpovědi na ně v tomto článku 🙂
Dobrý den, jak lajk rozpozná, že jen klasicky zapomíná a není to třeba Alzheimerova choroba nebo stařecká demence? (Táňa)
Klasické zapomínání zná každý z nás. Chvíle, kdy je potřeba být o něco víc ostražitý je, když člověk např. začne zakládat věci na nesprávné místo (např. žehličku do ledničky), začne být velmi zmatený, podezíravý a ustrašený, ztratí schopnost se rozhodovat, ztratí schopnost orientace na známém místě a v čase. Není zapomínání jako zapomínání. Ale vždy je potřeba se začít ptát, zda pro svoji paměť něco dělám a pokud ne, tak co nejdřív začít.
Zapomíná každý z nás. Jak poznám, že už jde o problém, se kterým bych měl jít třeba k lékaři? (Stanislav, Mutěnice)
Jak jste uvedl ve svém dotazu „zapomíná každý z nás“. A je opravdu jedno, jestli je nám 10, 40 nebo 60. Jakmile si všimneme, že začínáme zapomínat častěji, než se nám líbí, zkusme se zamyslet, co pro svoji paměť děláme v tuto chvíli. Nezlenivěli jsme? Nenechali jsme náš mozek zahálet? Je to první signál, kdy si můžeme říct, že začnu pro svoji paměť dělat víc. Můžu nastoupit do kurzu trénování paměti, můžu jednorázově zajít na osvětovou přednášku, mohu si koupit knihu s touto tematikou a najít si vlastní způsob posilování paměti. Čas návštěvy lékaře je velmi individuální a nedokáži Vám na něj jednoznačně odpovědět. Slovo „problém“ bych použila ve chvíli, kdy při odchodu z bytu zapomenete klíče v zámku, kdy jdete známou ulicí a najednou si uvědomíte, že nevíte, kde jste a jak jste se tam dostal. Zároveň chci ale říci, pokud máte starost, že problém s pamětí by mohl být vážnější, nebojte se zajít na preventivní vyšetření.
Má smysl snažit se paměť trénovat nebo jsou různé kurzy dobré jen k tomu, aby ze mne vytáhly peníze? (Libuše, Žebětín)
Trénovat paměť smysl určitě má. Různé kurzy jsou určeny k tomu, aby lidem ukázaly, jakými způsoby paměť trénovat lze. Můžete využít bezplatných přednášek, které se konají v rámci Národního týdne trénování paměti po celé ČR. Můžete si vybrat organizovaný kurz, kde se seznámíte s mnemotechnikami a dál už budete cvičit paměť sama. Osobně si myslím, že organizovaný skupinový kurz má přidanou hodnotu společenství lidí a to je hodnota velmi důležitá a nezastupitelná.
Můžou mi s pamětí pomoci i nějaké doplňky stravy? (Marie, Bosonohy)
Doplňky stravy neuškodí, ale ani zázračně nepomohou. Je třeba našeho vlastního přičinění. Záměrně neuvedu žádný konkrétní příklad a raději Vás povzbudím k procvičování paměti způsoby uvedenými v reportáži či v tomto textu. Uvidíte, že Vám to přinese víc, než samotné doplňky stravy ☺.
Jak moc ovlivňuje životní styl naši paměť? (Petra, Mikulov)
Můžeme říct, že velmi. Paměti zcela jistě neprospívá stres a málo spánku. Dnešní generace žije v digitálním světě – vše si zapisujeme do elektronického kalendáře, na všechno máme aplikace či sdílené dokumenty. A když pak najednou vypnou proud nebo nám některé z těchto zařízení odcizí, jsme ztraceni. Jsme přehlceni informacemi, které si k nám nachází cestu prakticky 24 hodin denně. Je víc, než nutné, najít si čas na rodinu a přátele, zajít do divadla či na koncert a úplně nejlepší je vyjít do přírody a jen tak být sám se sebou.
Poslední dobou pozoruji, že mně při konverzaci vypadávají slova. Mám problém plynule o něčem hovořit, protože se bojím, že zase nějaké slovo zapomenu. U složitějších slov špatně artikuluji. Co byste mi poradily? (Anna, Plzeň)
Určitě se neuzavírejte do sebe a zapojujte se do rozhovorů s rodinou a přáteli. Stejně tak se nebojte s nimi tuto aktuální situaci sdílet. Doporučila bych cvičení na posílení slovní zásoby (např. můžete průběžně vymýšlet co nejvíce slov na jednotlivá písmena abecedy), složitějším slovům se nevyhýbat a víc se na jejich správné vyslovení zaměřit. Sama se tímto řídím vždy, když chci někde např. použít pojem „univerzita třetího věku“.
Jsou všechny vaše programy zdarma nebo si je musí člověk zaplatit? (Vladimír, Ostrava)
Všechny naše programy zdarma nejsou. Zjednodušeně řečeno – pololetní kurzy, které probíhají pravidelně každý týden (např. jazykové kurzy, PC kurzy, zdravotní cvičení), jsou účastníky hrazené. Pak máme jednorázové programy, z nichž můžeme jmenovat např. Mobilní počítačovou učebnu a jednodenní vzdělávací semináře na různá témata a tyto programy můžeme díky podpoře MPSV nabídnout zdarma. Podmínkou však je, aby se konaly v jiném, než Jihomoravském kraji.
Kdy bychom měli začít trénovat naši paměť? Jde o celoživotní proces? (Zbyšek, Český Krumlov)
Mozek je sval jako každý jiný a proto je potřeba jej trénovat stále. V dětství nasáváme informace jako houba, během školní docházky i studia na vysoké škole, jsme stále nuceni mozek zaměstnávat. Pak ještě např. v práci, kdy se učíme nový postupy… Když ale zjistíme, že už mnohé věci řešíme automaticky, je čas vztyčit prst, protože automatismus náš mozek svým způsobem ohrožuje… Je potřeba mozek neustále zaměstnávat. Nemusíme nutně studovat, ale zajímejme se o své okolí, udržujme sociální kontakty, učme se novým věcem, nespoléhejme na dnešní chytrou techniku.
Představte si například, že jste ztratil mobilní telefon a potřebujete si od někoho na ulici zavolat pomoc. Dáte dohromady zpaměti telefonní čísla alespoň třech lidí, kteří by vám mohli pomoci?
Trénink paměti opravdu není jen módní záležitost, která v posledních letech „frčí“
Je to možnost, jak se postavit proti stále se rozšiřující Alzheimerově nemoci, jak si vybudovat tzv. rezervní mozkovou kapacitu, která se nám může hodit v případě mozkové příhody nebo úrazu hlavy. Je to možnost, jak navázat na dovednosti a dědictví předchozích generací, které si ústně předávaly své zkušenosti a příběhy a zcela přirozeně k tomu používaly různé mnemotechnické pomůcky.
Cvičení paměti a dalších poznávacích funkcí, jako jsou např. pozornost, koncentrace, řečové funkce, rychlost myšlení, schopnost pochopení informací, pohotovost, prostorová orientace a další, se stává součástí životního stylu. Přináší jistotu, že se člověk může na svou paměť spolehnout – a je zábavné!
Tak se toho nebojme a trénujme ☺
Mgr. Tereza Kozderová, DiS.
Člen představenstva pověřený vedením organizace